Rýmy pro děti, veršovánky, říkadla, rozpočítadla a básničky

Rýmy pro děti, veršovánky, říkadla, rozpočítadla a básničky nás provázejí od kolébky. Mnohé rituály ve školce jsou ještě stále doprovázeny rýmovanou instrukcí, pohybem a gesty. A ve škole se začíná s uvolňovacími cviky nad písankou s říkankou, k písmenku se učí děti básničku, v hudebce se rytmizuje a pak se najednou rým ztratí??? Nebo se „maximálně“ za naučenou básničku někdy později lepší u některých známka z češtiny?

Možná se objeví rým zase až v láskyplných básničkách, pokud vůbec. A při tom je rýmování, verš a rytmus tak přirozená věc, která je nutná i pro nácvik čtení a psaní.

Rýmovačky

Já jsem nikdy nijak zvlášť básničky neměla ráda. Možná by se dalo říci, že jsem na střední na ně měla i alergii, když na gymplu opakovaně zaznívalo: „A co tím chtěl básník říci?“.  Chuť k rýmovačkám – netroufám si říct k básním – jsem dostala zase až po letech, a to z několika prostých důvodů. Nebavilo mě psát klasické narozeninové SMS, a tak jsem je začala psát rýmy pro děti – rýmovačky.

To  asi někdy zkusil zvukomalebně slova seskládat každý, ne? 🙂 Pak jsem měla úraz nohy a dlouho seděla s berlemi a více i u PC, tak jsem pak sepisovala křížovky a básničky těm, kteří při mě v té době stáli a byli mi nápomocni. A protože jsem někdy „písař“ a myšlenky mi plynou sáhodlouze v rozsáhlých souvětích (což se asi děje někdy i zde), začala jsem se „limitovat“ rýmy.

Jejich rytmizace a forma mi dává trošku hranici, abych řekla/napsala to, co chci sdělit, ale v menším počtu slov, a tak asi i jasněji, rychleji a hlavně tak aby rýmy byly srozumitelné i pro děti 🙂 

A tak jsem začala psát a vytvářet ve spolupráci s manželem třídní „památeční listiny“ pro děti k různým akcím – nástup do školy, noční škola, pasování na čtenáře, absolvování školy v přírodě, po lyžáku, po karnevale, k vysvědčení…

Těší mě, když si to pomalu už i prvňáci začali číst, rým jim pomáhal to někdy i domyslet a společné čtení „básničky“ dávalo třídě pak pocit sounáležitosti, protože to bylo o nich, pro ně a psáno mnou.

Velmi mě potěšilo, když se pak i děti ptaly: „A dostaneme k tomu zase i vaši básničku?“. Na to jsem jim říkala, že nejsem básník, že to jsou spíš jen „rýmovačky třídní Kačky“. 🙂

No a to mi zůstalo. Už nepíšu tolik SMS, ale občas rýmuji vzkaz na sociálních sítích, rýmuji dál na listinách a nově, když mám povinně denně sepsat třídní raport o školním dění, tak ho sepíšu taky v rýmu, který je v tu chvíli pro mě rychlejší a výstižnější, než psát celý týden ve větách, že jsme v češtině probírali párové souhlásky a počítáme s přechodem desítky do sta. 🙂

Denní třídní rýmy pro děti

Takže to pak může dopadnout tak, že rodič a vedení dostává informaci s fotkami a někdy s trochu „kostrbatým“ rýmem:

1. 4. 2019

Po týdnu jsme se do třídy vrátili, ještě nad diplomy z lyžáku slavili.  Pak se los vytahoval – kam se mýval na týden přestěhoval? U Klárky teď pár dní bude, další doplněk mu od ní možná přibude. Aprílového šaška jsme si po sváči lepili a o ptáčeti si na závěr dne zapěli.

2. 4. 2019

3. 4. 2019

Třídní rýmy

Baví mě, když si třída pak i společně vymyslí rýmy na své spolužáky.

Například takto o sobě smýšlela naše třídní Dračí parta, které jsem jejich verše přidala na zadní stránku kalendáře darovaného před Vánoci:

Rýmy po akci

Do přírody jsme vyjeli, prima jsme se zde měli.
Pirátské úkoly jsme plnili, největší poklad objevili.
Tím NEJ je naše přátelství,  a nad sebou samým vítězství.

Na hotel Excelsior jsme dojeli, excelentně jsme se zde všichni měli.
Úkoly od papouška jsme splnili, velkou zábavu si spolu užili.
Týden,  i celý 2. rok nám utekl rychle jako voda,  žádného společného dne s Piráty není škoda.
Skvěle se na lodi máme, rádi na vše vzpomínáme. Vzkaz v lahvi jsme poslali, domů se zpět vydali.

Listiny, pamětní listy

Myslím si, že je fajn, když si děti odnesou z  větších akcí i památku nejen v podobě silných zážitků, ale i v podobě listiny, nad kterou třeba po letech mohou zavzpomínat, jaká ta či ona akce, nebo dokonce celá školní léta, byla.

Dostává se mi zpětné vazby, že si je děti a rodiny zakládají, a rádi nostalgicky vzpomínají. 🙂 A ač mě to stojí nemalý čas a energii, výsledek mě těší a vidím v tom smysl.

A vy, píšete „básničky“, pro své školní dětičky?
Aby pak vzpomínku měli – na třídní dění nezapomněli?