Výuka a třídní projekty. Prakticky!

Poprvé před třídou

Blíží se září a s ním i Vám možná vstoupí do třídy nejen nové děti, ale i jejich rodiče. Takže hned první den můžete stát pod drobnohledem 25 párů dětských očí a před 50 páry očí dospělých rodičů či babiček. Což je docela velké publiku. 🙂

Bude toto září v záři takových pohledů vaše první? Můžete být nervózní, ale všichni ostatní – rodiče i děti budou možná taky. Přijde k vám dokonce i televize nebo starosta? I to se může stát. Vše musíte ustát a ustojíte. Byl to možná i váš dětský sen – stát před plnou třídou. A teď je to tady. 🙂

Určitě nepodceňte přípravu. Třídu a pomůcky budete mít určitě připraveny. Možná vám v průběhu přípravného týdne, který vám v prvním roce praxe nebo na novém pracovišti může připadat i krátký, přijde i vedení na tzv. „kontrolu připravenosti třídy“. Ale co vám nikdo kontrolovat nebude, a na co by se příprava neměla podcenit, je dle mě, uvědomění si toho, co chcete v prvním dni ve „svém publiku“ zanechat? 

Asi většina z nás si pamatuje svůj první dojem z nástupu do školy. Já ho vidím v živých barvách i dnes.  Vždy, když dětem připravuji pamětní listiny na vstup do školy, myslím na ten svůj list s básničkou „Cestička do školy“, který jsem dostala až druhý den. 🙁 Proč? Mé jméno měla moje první paní učitelka připraveno na listině špatně – v té době jsem rozhodně neměla dvojité příjmení :-). Takže, poučená z cizích chyb, kontroluji jména důsledně a stejně mám připravenou i nějakou listinu prázdnou a fix na okamžitou případnou opravu, pokud by i data ze sekretariátu byla chybná. Může se to totiž stát. A já nechci , aby nějaký můj školák měl zážitek jako já.  Obecně i při jiných akcích či rozdávání balónků, cen a diplomů, mám vždy v záloze nějaký kousek navíc, kdyby náhodou… Stejně tak i lavici s připravenými pomůckami mám „navíc“. (Pak se případně vše vrátí ekonomce nebo hospodářce školy).

Snažím se písemně si stručně připravit to, co chci v první den sdělit, ale poznámky mám jen v odrážkách, rozhodně se nic neučím zpaměti. Bylo by to nepřirozené a strojené a pokud by vám vypadl text, mohli byste být z toho o to více nervózní.

Jsou věci, které si rodiče ani děti v návalu emocí nezapamatují – jako termíny, pomůcky, atd… Proto rodičům ještě během přípravného týdne píšu mailem „1. krátkou zdravici“ s přílohou – „startovní info“. 🙂 Většinou mi rodiče hned i odepíší a první  kontakt máte nenásilnou formou za sebou.  A tak už pak nestojíte před úplně novými cizími lidmi. A pokud si umíte poradit se psaním emailů, tak tím už máte první dojem za sebou. Takže pozor i na to – můžete si tím pomoct, ale i uškodit, pokud i mail podceníte nebo odbudete! 🙂 Případně můžete mít informace pro rodiče vytištěné na stolech dětí. S obsahem hromádky bych všechny seznámila, ať se to děti nesnaží prozkoumat samy a rodiče či vy je nemusíte hned na počátku školního roku napomínat… natož před video a foto záznamy. 🙂 Na to se taky připravte, myslím, že ani GDPR „nezabrání“ rodičům, zvěčnit si tento den a pochopitelně můžete být v záběru.

Tak a zbývá druhá část publika. Ta nejhlavnější – vaši žáci, ti, kteří vás budou mít před očima několik měsíců, zřejmě i let. Já se snažím být vždy přirozená. Nemluvím ve zdrobnělinách. Vaši žáci už nejsou  miminka ani děti ze školky. Vždyť minimálně rok, či více, už poslouchali, že v září z nich budou „velcí školáci“. Tak to neshoďte tím, že z nich uděláte „mrňata“. Oni nejsou! Naopak. Brzy zjistíte, jaké osobnosti a individuality máte v týmu. Od počátku beru školní děti jako partnery, nepodceňuji je, vedu je ke slušné a zdravé otevřené komunikaci s respektem a úctou. A i to by si z prvního dne měli odnést všichni – děti i rodiče. Že si zaslouží vaši důvěru a že vám půjde o to, aby jste ve třídě byli všichni spokojeni a bylo vám tam dobře.

Co nepodceňte je tedy nejen to, co a jak budete sdělovat, ale i v čem to budete sdělovat! 🙂 Možná to zní nemístně, ale dříve, než promluvíte, vás všichni uvidí a budou si prohlížet „tu naši/ toho našeho“ nového třídního. Oblékněte si to, v čem je vám dobře a pohodlně. Nenuťte se do sukně či šatů, pokud jste kalhotový typ. Učitel sportovec, který nesnáší kravaty, ji rozhodně nemusí být sešněrovaný. Dámy, pozor na délku sukní a hloubku výstřihů. Během praxe a přípravy vysokoškolských studentů oboru učitelství jsem měla možnost vidět stovky výstupů před tabulí a následně před kamerou. Vždy se tomu studenti podivovali, když jsem to předem zmiňovala a vždy se našel někdo, kdo svou úpravu zevnějšku – včetně účesu – podcenil. Nahazující vlasy padající do očí nebo přes děti, popotahovaná sukně, špatně zakasaná košile, to asi není to, na co chcete, ať děti  s rodiči vzpomínají. Takže i přípravě „uvítacího oblečení“ trochu pozornosti dejte. A největší ozdobou každého je úsměv. 🙂

Dejte si i v první den časovou rezervu. Může vás ještě ráno odchytit vedení, že nějaký žák přibyl, nebo se odhlásil, že jste nepodepsali nějaký dokument… a pokud dojdete „před osmou“, může vás to zbytečně vystresovat.

Rodiče i děti vítám ve třídě.  Někdy rozpačitě vcházejí a nevědí, kde stát či čekat. Je dobré je vyzvat  a případně jim ukázat, zda je ve třídě něco, co hned stojí za pozornost. Pokud máte někde vyvěšené nějaké informace, nasměřujte je, nebo jim je můžete nabídnout osobně v tištěné podobě. I když myslím, že méně je více. Než se usadí a děti si odfotí, „bude osm“. 🙂 Někdy může být školní rok zahájen proslovem vedení na zahradě, v aule, rozhlasem. To si zjistěte a případně i o tom předem můžete rodiče informovat mailem, ať i oni jdou do školy klidnější.

Takže „podtrženo, sečteno“ – Buďte připraveni! – po všech stránkách a i díky tomu můžete být pak klidnější. Buďte přirození, slušní a kultivovaní – včetně způsobů chování, mluvy i úpravy zevnějšku. Mluví za vás od první chvíle nejen vaše slova, ale i vzhled, vaše pohyby a také činy. A první dojem můžete udělat jen jednou! 🙂

Kateřina Musiol Kuchnová

Jmenuji se Katka a učím na 1. stupni na soukromé základní škole. Na těchto stránkách bych ráda uveřejnila své postřehy, zkušenosti, zážitky a podněty k výuce.

Výuka a třídní projekty. Prakticky!