Láhev k láhvi se staví

Taky se vám ve třídě „rozmohly“ narozeninové třídní oslavy? A nechávali jste sklenice od „šampíčka“ u odpadkového koše?

Jednou jsem si řekla, že i ony sklenice někdy nějak s dětmi využijeme. Na počátku jsem ještě nevěděla jak, jen jsem je stavěla na skříně, ale po nějaké době nápad přišel :-).

Odvezli jsme si je s sebou na školu v přírodě… To se pan řidič divil, co nám to v úložném prostoru autobusu tak cinká.

V průběhu pobytu v přírodě jsme si je nejprve zbavili původních obalů, pak si je označili a vyzdobili barvami na sklo, nechali zaschnout a následně si do nich vzájemně tajně vhazovali vzkazy. Své třídy vždy vedu k tomu, že víme, že i slovo dokáže potěšit a pohladit a být velkým dárkem. Řekli jsme si, že je dobré svá slova zvážit, čitelně zprávu kamarádovi sepsat, potěšit ho a podepsat se. Mezi sklenice jsme postavily i ty naše – dospělácké. Jako tři dospělí jsme pak také „měli úkol“ všichni napsat osobní vzkaz do všech lahví. Nebyla to povinnost, byla to nakonec velké radost.

Věděli jsme, že si lahve převezmeme až na konci školního roku a že bude na každém z nás, kdy si obsah přečteme.

Jednu lahev jsme měli „celotřídní“ s přáním do dalšího školního roku a tu jsme si v září společně ve třídě rozklepli kladivem a přečetli naše vzkazy. Někteří se tou dobou už přiznali, že láhev už přes prázdniny vyprázdnili a vše si přečetli a zpět vrátili, jiní, že si ji ještě nechávají zavřenou, nebo už ji i rozklepli, nebo se na to chystají na své narozeniny… Což mě teď tak napadá, že narozeninové přání spolužáků a vzkaz v lahvi, je taky možnost využití. Co vy na to?

Společné třídní čtení vzkazů s odstupem času bylo krásné, dojemné a milé.

Jak se vám líbí tento tip? Jak vy „recyklujete“ lahve po třídní párty? Své postřehy můžete sdělit v komentářích.